___________________________________________________________________________________________________

Návrh dohody o ochraně investic

      

V l á d n í n á v r h ,

kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol

mezi Českou republikou a Makedonskou republikou měnící Dohodu mezi Českou republikou

a Makedonskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaný dne 5. května

2009 v Bruselu

N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR

Senát Parlamentu České republiky s o u h l a s í s ratifikací Protokolu mezi Českou

republikou a Makedonskou republikou měnícího Dohodu mezi Českou republikou a

Makedonskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaného dne 5. května

2009 v Bruselu.

1

P ř e d k l á d a c í z p r á v a

pro Parlament ČR

Dne 5. května 2009 byl v Bruselu podepsán Protokol mezi Českou republikou a

Makedonskou republikou měnící Dohodu mezi Českou republikou a Makedonskou

republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané v Praze dne 21. června

2001. Usnesením č. 860 ze dne 25. července 2007 vyslovila vláda České republiky souhlas

s jeho sjednáním.

I.

Na základě článku 307 Smlouvy o založení Evropského společenství (SES) je Česká

republika povinna uvést všechny své mezinárodně právní závazky, do kterých vstoupila před

svým členstvím v EU, do souladu s komunitárním právem. S ohledem na tento závazek

konzultovala Česká republika s Evropskou komisí, v rámci přípravy svého vstupu do

Evropské unie, otázku kompatibility dohod o ochraně investic uzavřených se třetími státy

s komunitárním právem, přičemž tyto konzultace pokračovaly i po vstupu České republiky do

Evropské unie.

Při konzultacích označila Evropská komise za nekompatibilní ty dohody o ochraně investic,

které neumožňují v souladu s články 57, 59 a 60 SES aplikovat rozhodnutí Rady EU přijmout

ochranná opatření omezující volný pohyb kapitálu do a ze třetích zemí, pokud hrozí vážné

obtíže při fungování hospodářské a měnové unie. Kromě toho jsou v nesouladu

s komunitárním právem také ty dohody o ochraně investic, které neumožňují přijmout na

základě článku 60 SES opatření na ochranu základních bezpečnostních zájmů, mezi které

patří rovněž opatření k ochraně zájmů vyplývajících z členství smluvní strany v celní,

hospodářské nebo měnové unii.

Dále dohody o ochraně investic uzavřené Českou republikou v zásadě obsahují příliš široký

závazek poskytovat národní zacházení a doložku nejvyšších výhod, aniž by byl tento závazek

doprovázen výjimkami ze zvýhodněného zacházení, které je poskytováno v rámci zemí EU

nebo zacházení, které ES poskytuje třetím zemím na základě mezinárodních smluv. Evropská

komise v této souvislosti při konzultacích potvrdila nový text tzv. REIO klauzule, která

pokrývá shora uvedené výhody, a která by měla nahradit dosavadní, příliš úzká, ustanovení o

výjimkách z národního zacházení a doložky nejvyšších výhod.

Výsledkem výše uvedených bilaterálních konzultací s Evropskou komisí byl návrh několika

harmonizačních klauzulí, které by měly být do dohod o ochraně investic s nečlenskými státy

EU doplněny s cílem dosáhnout jejich slučitelnosti s komunitárním právem. Následně byly

prostřednictvím nót s konkrétními návrhy na úpravu dohod o ochraně investic seznámeny i

jednotlivé státy (tj. smluvní strany příslušných dohod o ochraně a podpoře investic).

2

V případě, že by Česká republika nedodržela závazek vyplývající z článku 307 SES a

neuvedla svoje mezinárodně právní závazky do souladu se Smlouvou o založení ES, vystavila

by se hrozbě "infringement procedure" – řízení pro porušení závazků z komunitárního práva,

na jehož konci může být dotčenému státu uložena pokuta nabíhající každý den, a to až do dne,

kdy dojde k odstranění vytýkaného nedostatku.

II.

Na základě nóty, kterou Česká republika, prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí,

zaslala Makedonské republice, se ve dnech 12. a 13. dubna 2007 uskutečnilo v Praze expertní

jednání ve věci renegociace Dohody mezi Českou republikou a Makedonskou republikou o

podpoře a vzájemné ochraně investic (dále jen „Dohoda“).

V souladu s výše uvedenými informacemi a harmonizačními klauzulemi odsouhlasenými

Evropskou komisí byly předmětem expertního jednání s delegací Makedonské republiky

následující změny textu Dohody.

1) Článek 3 – Národní zacházení a doložka nejvyšších výhod

Dohody o ochraně investic uzavřené Českou republikou v zásadě obsahují příliš široký

závazek poskytovat národní zacházení a doložku nejvyšších výhod, aniž by byl tento závazek

doprovázen výjimkami ze zvýhodněného zacházení, které se poskytuje v rámci zemí EU nebo

zacházení, které ES poskytuje třetím zemím na základě mezinárodních smluv. Evropská

komise v této souvislosti při konzultacích potvrdila nový text tzv. REIO klauzule, která

pokrývá shora uvedené výhody, a která by měla nahradit dosavadní, příliš úzká, ustanovení o

výjimkách z národních zacházení a doložky nejvyšších výhod.

Vzhledem k výše uvedenému byl stávající odstavec 3 článku 3 Dohody vypuštěn a nahrazen

novými odstavci 3 až 5 následujícího znění:

„3. Ustanovení o národním zacházení a doložce nejvyšších výhod podle tohoto článku se

nebude vztahovat na výhody, které poskytuje smluvní strana na základě svých závazků jako

člena celní, hospodářské nebo měnové unie, společného trhu nebo zóny volného obchodu.“

4. Smluvní strana je srozuměna s tím, že závazky druhé smluvní strany jako člena celní,

hospodářské nebo měnové unie, společného trhu nebo zóny volného obchodu zahrnují závazky

vyplývající z mezinárodní smlouvy nebo vzájemné smlouvy týkající se této celní, hospodářské

nebo měnové unie, společného trhu nebo zóny volného obchodu.

5. Ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že zavazují jednu smluvní stranu poskytnout

investorům druhé smluvní strany nebo jejich investicím či výnosům takové výhody,

upřednostnění nebo výsady, které může první smluvní strana poskytovat na základě

mezinárodní smlouvy týkající se zcela nebo převážně zdanění.“

3

2) Článek 6 – Převody

V souladu s články 57.2, 59 a 60 Smlouvy o založení ES navrhovala Česká republika, aby

v článku 6 Dohody, upravujícím převod plateb investora do zahraničí, byl na úvod první věty

odstavce 1 vložen následující text:

„Aniž jsou dotčena opatření přijatá Evropským společenstvím,“

Na základě této formulace bude moci Česká republika provádět opatření přijatá Radou EU

podle článků 57.2, 59 a 60 SES a omezit volný převod plateb ve vztahu k investorům druhé

smluvní strany, aniž by však zároveň porušovala závazky vyplývající z dohody o ochraně

investic.

3) Článek 11 - Základní bezpečnostní zájmy

Požadavek na včlenění článku o základních bezpečnostních zájmech vychází z článku 60

SES, který umožňuje státům EU v případech předvídaných v článku 301 SES a postupem zde

uvedeným učinit nezbytná naléhavá opatření vůči příslušným třetím zemím. Jedná se o postup

Společenství, pokud je předpokládán ve společných postojích nebo společných akcích

přijatých podle Smlouvy o Evropské unii o společné zahraniční a bezpečností politice, který

směřuje k pozastavení, omezení nebo úplnému přerušení hospodářských vztahů se třetími

zeměmi. Dle článku 60 SES může Rada také přijmout opatření týkající se pohybu kapitálu a

plateb. Česká republika je sice z mezinárodně právního hlediska oprávněna přijímat opatření

na ochranu své bezpečnosti, veřejného pořádku a mezinárodního míru, bezpečnostní zájmy

však v případě České republiky musí zahrnovat rovněž zájmy, které vyplývají z jejího členství

v Evropské unii. Do dohod o ochraně investic je proto nezbytné vložit nové ustanovení na

jehož základě bude moci ČR přijímat opatření na ochranu svých bezpečnostních zájmů, které

zahrnují rovněž zájmy plynoucí z členství ČR v EU, přičemž tímto jednáním nebude ČR

porušovat závazky vyplývající z dohod o ochraně investic.

S ohledem na výše uvedené navrhla Česká republika za článek 9 Dohody vložit nový článek

10 „Základní bezpečnostní zájmy“ následujícího znění:

„Tato Dohoda nebrání žádné ze smluvních stran použít opatření nezbytná pro udržení

veřejného pořádku, splnění jejích závazků ve vztahu k udržení nebo obnovení mezinárodního

míru nebo bezpečnosti nebo ochranu jejích vlastních základních bezpečnostních zájmů, které

mohou zahrnovat zájmy vyplývající z jejího členství v celní, hospodářské nebo měnové unii,

společném trhu nebo zóně volného obchodu.“

Jedná se o kompromisní znění, na kterém se obě delegace dohodly během expertního jednání.

4) Článek 8 – Řešení sporů z investic mezi smluvní stranou a investorem druhé smluvní

strany

Nad rámec expertního jednání o harmonizaci Dohody s právem ES/EU se české straně

podařilo prosadit rovněž nové znění, resp. doplnění článku 8 odstavce 2 Dohody. Oproti

dosavadní úpravě bude nyní v Dohodě zakotvena šestiměsíční lhůta pro smírné řešení sporu,

která počíná běžet dnem doručení oznámení o sporu. Vzhledem ke zkušenostem

z probíhajících arbitrážních řízení vedených proti České republice je tato lhůta potřebná

k tomu, aby Česká republika mohla podniknout kroky k přípravě své právní obrany pro případ

zahájení arbitrážního řízení ze strany zahraničního investora.

4

Při expertním jednání makedonská delegace souhlasila se všemi výše uvedenými návrhy

České republiky. Zapracováním navržených harmonizačních změn do textu Dohody je

odstraněn rozpor Dohody s komunitárním právem.

III.

Předkládaný návrh na ratifikaci Protokolu mezi Českou republikou a Makedonskou

republikou měnícího Dohodu mezi Českou republikou a Makedonskou republikou o podpoře

a vzájemné ochraně investic (dále jen „Protokol“) je v souladu s ústavním pořádkem a

ostatními součástmi právního řádu České republiky, se závazky vyplývajícími z členství

České republiky v Evropské unii, se závazky převzatými v rámci jiných platných

mezinárodních smluv a s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva.

Protokol, podobně jako původní Dohoda mezi Českou republikou a Makedonskou republikou

o podpoře a vzájemné ochraně investic, náleží do kategorie smluv prezidentských. K jeho

vstupu v platnost je tedy nutný souhlas Parlamentu ČR s ratifikací a ratifikace prezidentem

republiky. V souladu s článkem 49 Ústavy České republiky je proto Protokol předkládán, po

svém podpisu, Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s jeho ratifikací a poté podle

článku 63 Ústavy k ratifikaci prezidentu České republiky.

Protokol vstoupí v platnost třicátým dnem od data druhé notifikace informující o splnění

vnitrostátních požadavků nezbytných pro vstup Protokolu v platnost.

Protokol byl sjednán v českém, makedonském a anglickém jazyce, přičemž všechna tři znění

jsou stejně autentická. V případě rozporů ve výkladu je rozhodující anglické znění.

Uzavření a provádění Protokolu nebude mít bezprostřední dopad na státní rozpočet.

V Praze dne ……….. 2009

Předseda vlády

 

 

____________________________________________________________

Systém ASPI - stav k 3.5.2009 do částky 35/2009 Sb. a 12/2009 Sb.m.s.

Obsah a text 116/2002 Sb.m.s. - poslední stav textu

116/2002 Sb.m.s.

SDĚLENÍ

Ministerstva zahraničních věcí

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 21. června 2001 byla v Praze podepsána

Dohoda mezi Českou republikou a Makedonskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic.

S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Dohodu

ratifikoval.

Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 12 odst. 1 dne 20. září 2002.

České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují

současně.

Dohoda

mezi Českou republikou a Makedonskou republikou o podpoře a vzájemné

ochraně investic

Česká republika a Makedonská republika (dále jen "smluvní strany"),

vedeny přáním rozvíjet hospodářskou spolupráci k vzájemnému prospěchu obou států,

hodlajíce vytvořit a udržovat příznivé podmínky pro investice investorů jednoho státu na

území druhého státu a

vědomy si, že podpora a vzájemná ochrana investic ve smyslu této dohody podněcuje

podnikatelskou iniciativu v této oblasti,

se dohodly na následujícím:

Čl.1

Definice

Pro účely této dohody:

1. Pojem "investice" označuje každou majetkovou hodnotu investovanou v souvislosti s

hospodářskými aktivitami investorem jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany v souladu

s právním řádem druhé smluvní strany a zahrnuje zejména, nikoli však výlučně:

a) movitý a nemovitý majetek, jakož i všechna majetková práva, jako jsou hypotéky, záruky, nebo

jakékoliv jiné druhy zástav;

b) akcie, obligace, nezajištěné dluhopisy společností nebo jakékoliv jiné formy účasti nebo

podílu ve společnosti;

c) peněžní pohledávky nebo nároky na jakékoli plnění na základě smlouvy mající ekonomickou

hodnotu a související s investicí;

d) autorská práva, práva z ochranných známek, patentů nebo jiná práva z oblasti duševního

vlastnictví, know-how, obchodních tajemství, goodwill a technických postupů, spojená s investicí;

e) práva vyplývající ze zákona nebo ze smluvního ujednání, licence a povolení vydaná podle

zákona, včetně koncesí k průzkumu, těžbě, kultivaci nebo využití přírodních zdrojů.

Jakákoliv změna formy, ve které jsou hodnoty investovány, nemá vliv na jejich charakter

jako investice.

2. Pojem "investor" znamená jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobu jedné smluvní strany,

která investuje na území druhé smluvní strany.

a) Pojem "fyzická osoba" znamená jakoukoli fyzickou osobu mající státní občanství některé ze

smluvních stran v souladu s jejími zákony.

b) Pojem "právnická osoba" znamená s ohledem na obě smluvní strany jakoukoli společnost

zaregistrovanou nebo zřízenou v souladu s jejími zákony a uznanou jimi za právnickou osobu, která

má trvalé sídlo na území této smluvní strany.

3. Pojem "výnosy" znamená částky plynoucí z investice a zahrnuje zejména, ne však výlučně,

zisky, úroky z půjček, přírůstky kapitálu, dividendy, licenční nebo jiné poplatky.

4. Pojem "území" znamená:

a) ve vztahu k České republice území České republiky, nad kterým vykonává svrchovanost,

svrchovaná práva a jurisdikci v souladu s mezinárodním právem;

b) ve vztahu k Makedonské republice území Makedonské republiky včetně pevninského povrchu, vod a

vzdušného prostoru, nad nimiž tato vykonává, v souladu s mezinárodním právem, svrchovaná práva a

jurisdikci.

Čl.2

Podpora a ochrana investic

1. Každá smluvní strana bude podporovat a vytvářet příznivé podmínky pro investory druhé

smluvní strany, aby investovali na jejím území, a bude takové investice připouštět, a to v

souladu se svým právním řádem.

2. Pokud smluvní strana připustila investici na svém území, poskytne v souladu se svým

právním řádem nezbytná povolení týkající se takové investice a plnění licenčních smluv a smluv

pro technickou, obchodní a administrativní pomoc. Každá smluvní strana bude, kdekoliv to bude

nutné, usilovat o vydání nezbytných oprávnění k činnosti konzultantů a jiných kvalifikovaných

osob cizí národnosti.

3. Investicím investorů každé ze smluvních stran bude za každých okolností poskytováno

řádné a spravedlivé zacházení a budou požívat plné ochrany a bezpečnosti na území druhé smluvní

strany.

Čl.3

Národní zacházení a doložka nejvyšších výhod

1. Každá smluvní strana poskytne na svém území investicím a výnosům investorů druhé

smluvní strany zacházení, které je řádné a spravedlivé a není méně příznivé, než jaké poskytuje

investicím a výnosům svých vlastních investorů nebo investicím a výnosům investorů jakéhokoli

třetího státu, je-li výhodnější.

2. Každá smluvní strana poskytne na svém území investorům druhé smluvní strany, pokud jde

o řízení, udržování, užívání, využití nebo nakládání s jejich investicí, zacházení, které je

řádné a spravedlivé a ne méně příznivé, než jaké poskytuje svým vlastním investorům nebo

investorům jakéhokoliv třetího státu, je-li výhodnější.

3. Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku nelze vykládat tak, že zavazují jednu smluvní

stranu poskytnout investorům druhé smluvní strany takové zacházení, výhody nebo výsady, které

může jedna smluvní strana poskytovat na základě:

a) jakékoli celní unie nebo zóny volného obchodu nebo měnové unie nebo podobných mezinárodních

dohod vedoucích k takovým uniím nebo institucím nebo jiných forem regionální spolupráce, jejichž

členem jedna ze smluvních stran je nebo může být;

b) jakékoli mezinárodní dohody nebo ujednání týkajících se zcela nebo převážně zdanění.

Čl.4

Náhrada škod

1. Jestliže investice investorů jedné nebo druhé smluvní strany utrpí škody následkem

války, ozbrojeného konfliktu, výjimečného stavu, nepokojů, povstání, vzpoury nebo jiných

podobných událostí na území druhé smluvní strany, poskytne jim tato smluvní strana, pokud jde o

náhradu, odškodnění, vyrovnání nebo jiné vypořádání, zacházení ne méně příznivé, než jaké

poskytne tato smluvní strana svým vlastním investorům nebo investorům jakéhokoli třetího státu.

2. Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku bude investorům jedné smluvní strany, kteří při

jakýchkoli událostech uvedených v předchozím odstavci utrpí škody na území druhé smluvní strany v

důsledku:

a) zabavení jejich investic ozbrojenými silami nebo orgány druhé smluvní strany, nebo

b) zničení jejich investic ozbrojenými silami nebo orgány druhé smluvní strany, které nebylo

způsobeno bojovými akcemi nebo nebylo vyvoláno nezbytností situace,

poskytnuta restituce nebo spravedlivá a přiměřená náhrada za škody utrpěné během zabírání nebo v

důsledku zničení investice. Výsledné platby budou bez prodlení volně převoditelné ve volně

směnitelné měně.

Čl.5

Vyvlastnění

1. Investice investorů kterékoli ze smluvních stran nebudou znárodněny, vyvlastněny nebo

podrobeny opatřením majícím podobný účinek jako znárodnění nebo vyvlastnění (dále jen

"vyvlastnění") na území druhé smluvní strany s výjimkou veřejného zájmu. Vyvlastnění bude

provedeno podle vnitrostátního práva, na nediskriminačním základě a bude provázeno opatřeními k

zaplacení okamžité, přiměřené a účinné náhrady. Taková náhrada se bude rovnat tržní ceně

vyvlastněné investice bezprostředně před vyvlastněním nebo než se zamýšlené vyvlastnění stalo

veřejně známým, bude zahrnovat úroky od data vyvlastnění do data zaplacení, bude uskutečněna bez

prodlení, bude účinně realizovatelná a volně převoditelná ve volně směnitelné měně.

2. Dotčený investor má právo na neodkladné přezkoumání svého případu a ohodnocení své

investice soudním nebo jiným nezávislým orgánem smluvní strany, na jejímž území byla investice

uskutečněna, v souladu s principy obsaženými v tomto článku.

Čl.6

Převody

1. Smluvní strany zajistí převod plateb spojených s investicemi a výnosy. Převody budou

provedeny ve volně směnitelné měně bez jakýchkoli omezení a zbytečných prodlení, za předpokladu,

že byly splněny všechny finanční povinnosti vyžadované smluvní stranou. Takové převody zahrnují

zejména, nikoliv však výlučně:

a) kapitál a dodatečné částky k udržení nebo zvětšení investice;

b) zisky, úroky, dividendy a jiné běžné příjmy;

c) částky na splacení půjček;

d) licenční nebo jiné poplatky;

e) výnosy z prodeje nebo likvidace investice;

f) platby náhrad podle článků 4 a 5;

g) příjmy zahraničních zaměstnanců, kteří jsou zaměstnáni a mají povolení pracovat v souvislosti

s investicí na území druhé smluvní strany.

2. Pro účely této dohody bude jako přepočítací kurz použit převažující kurz pro běžné

transakce k datu převodu, pokud nebude dohodnuto jinak.

3. Za převody provedené "bez zbytečného prodlení" ve smyslu odstavce 1 tohoto článku budou

považovány převody uskutečněné ve lhůtě, která je běžně nezbytná pro provedení takového převodu.

Taková lhůta za žádných okolností nepřekročí tři měsíce.

Čl.7

Postoupení práv

1. Jestliže jedna smluvní strana nebo agentura zmocněná smluvní stranou provede platbu

svému vlastnímu investorovi z důvodu záruky, kterou poskytla ve vztahu k investici na území druhé

smluvní strany, uzná druhá smluvní strana:

a) postoupení každého práva nebo nároku investora smluvní straně nebo agentuře zmocněné smluvní

stranou, ať k postoupení došlo ze zákona nebo na základě právního ujednání v této zemi, jakož i,

b) že smluvní strana nebo agentura zmocněná smluvní stranou je z titulu postoupení práv oprávněna

uplatňovat práva a vznášet nároky tohoto investora a převzít závazky vztahující se k investici.

2. Postoupená práva nebo nároky nepřekročí původní práva nebo nároky investora.

3. V případě postoupení práv definovaných v odstavcích 1 a 2 tohoto článku není investor

oprávněn vznášet nároky, pokud k tomu není zmocněn smluvní stranou nebo jí zmocněnou agenturou.

Čl.8

Řešení sporů z investic mezi smluvní stranou a investorem druhé smluvní strany

1. Jakýkoli spor, který může vzniknout mezi investorem jedné smluvní strany a druhou

smluvní stranou v souvislosti s investicí na území této druhé smluvní strany, bude předmětem

jednání mezi stranami ve sporu.

2. Jestliže spor mezi investorem jedné smluvní strany a druhou smluvní stranou nebude

takto urovnán, je investor oprávněn předložit spor k vyřešení podle své volby buď:

a) příslušnému soudu nebo správnímu tribunálu smluvní strany, která je stranou ve sporu; nebo

b) Mezinárodnímu středisku pro řešení sporů z investic (ICSID) s přihlédnutím k použitelným

ustanovením Úmluvy o řešení sporů z investic mezi státy a občany jiných států, otevřené k podpisu

ve Washingtonu D. C. 18. března 1965, v případě, že obě smluvní strany jsou stranami této úmluvy;

nebo

c) rozhodci nebo mezinárodnímu rozhodčímu soudu zřízenému ad hoc, ustavenému podle rozhodčích

pravidel Komise Organizace spojených národů pro mezinárodní právo obchodní (UNCITRAL). Strany ve

sporu se mohou písemně dohodnout na změnách těchto pravidel.

Rozhodčí nález bude založen na ustanoveních této dohody, na pravidlech a obecně uznávaných

principech mezinárodního práva a na národním právu smluvní strany, na jejímž území byla investice

uskutečněna, a to v rozsahu, v jakém na ně tato dohoda odkazuje ve svých jednotlivých

ustanoveních.

Rozhodčí nález bude konečný a závazný pro obě strany ve sporu a bude vykonatelný v souladu

s vnitrostátním zákonodárstvím.

Čl.9

Řešení sporů mezi smluvními stranami

1. Spory mezi smluvními stranami týkající se výkladu nebo použití této dohody budou, pokud

to bude možné, vyřešeny konzultacemi nebo jednáními.

2. Pokud spor nemůže být takto vyřešen ve lhůtě šesti měsíců, bude na žádost jedné ze

smluvních stran předložen rozhodčímu soudu v souladu s ustanoveními tohoto článku.

3. Rozhodčí soud bude ustaven pro každý jednotlivý případ následujícím způsobem. Každá

smluvní strana určí jednoho rozhodce ve lhůtě dvou měsíců od obdržení žádosti o rozhodčí řízení.

Tito dva rozhodci pak vyberou občana třetího státu, který bude se souhlasem obou smluvních stran

jmenován předsedou soudu (dále jen "předseda"). Předseda bude jmenován do tří měsíců ode dne

jmenování obou rozhodců.

4. Pokud v některé ze lhůt uvedených v odstavci 3 tohoto článku nebyla provedena nezbytná

jmenování, může být požádán předseda Mezinárodního soudního dvora, aby provedl jmenování. Je-li

předseda občanem některé smluvní strany nebo z jiného důvodu nemůže vykonat tento úkon, bude o

jmenování požádán místopředseda. Je-li také místopředseda občanem některé smluvní strany nebo

nemůže vykonat tento úkon, bude o provedení nezbytného jmenování požádán služebně nejstarší člen

Mezinárodního soudního dvora, který není občanem žádné smluvní strany.

5. Rozhodčí soud přijímá své rozhodnutí většinou hlasů. Takové rozhodnutí je závazné.

Každá smluvní strana uhradí pouze náklady svého rozhodce a své účasti v rozhodčím řízení; náklady

předsedy a ostatní výdaje budou hrazeny smluvními stranami rovným dílem. Rozhodčí soud určí

vlastní jednací pravidla.

Čl.10

Použití jiných předpisů a zvláštní závazky

1. V případě, že je některá otázka řešena současně touto dohodou a jinou mezinárodní

dohodou, jejímiž stranami jsou obě smluvní strany, nic v této dohodě nebrání, aby jakákoli

smluvní strana nebo jakýkoli její investor, který vlastní investice na území druhé smluvní

strany, využil jakýchkoli pravidel, která jsou pro něho příznivější.

2. Jestliže zacházení poskytnuté jednou smluvní stranou investorům druhé smluvní strany v

souladu s jejím právním řádem nebo jinými zvláštními smluvními ustanoveními je příznivější, než

které je poskytováno touto dohodou, bude poskytnuto toto příznivější zacházení.

Čl.11

Použitelnost Dohody

Ustanovení této dohody se použijí na budoucí investice uskutečněné investory jedné smluvní

strany na území druhé smluvní strany a také na investice existující v souladu s právními řády

smluvních stran k datu vstupu této dohody v platnost. Ustanovení této dohody se však nepoužijí na

nároky vzniklé z událostí, které se staly před jejím vstupem v platnost, nebo na nároky, které

byly vyřešeny před jejím vstupem v platnost.

Čl.12

Vstup v platnost, trvání a ukončení

1. Každá smluvní strana oznámí druhé smluvní straně splnění požadavků svého právního řádu

pro vstup této dohody v platnost. Tato dohoda vstoupí v platnost dnem druhé notifikace.

2. Tato dohoda zůstane v platnosti po dobu deseti let. Potom zůstane v platnosti až do

uplynutí dvanáctiměsíční lhůty běžící ode dne, kdy některá ze smluvních stran písemně oznámí

druhé smluvní straně svůj úmysl ukončit platnost Dohody.

3. Pro investice uskutečněné před ukončením platnosti této dohody zůstanou ustanovení této

dohody účinná po dobu deseti let od data ukončení platnosti.

Na důkaz toho níže podepsaní, řádně zmocněni, podepsali tuto dohodu.

Dáno v Praze dne 21. června 2001 ve dvojím vyhotovení v jazyce českém, makedonském a

anglickém. V případě jakéhokoli rozporu ve výkladu je rozhodující anglické znění.

Za Českou republiku

Ing. Jiří Rusnok v. r.

ministr financí

Za Makedonskou republiku

Ognen Maleski v. r.

mimořádný a zplnomocněný velvyslanec

 

 

 

                informace:

Česko - Makedonské obchodní a kulturní centrum o.s.

 Křižíkova 150/43, 186 00 Praha 8 - Karlín

Tel. + fax:  +420 284 680 584, mob.: +420 776 833 090

cmokc@centrum.cz